Jahodový svět

Vidím jahody a zvedají se mi koutky rtů do úsměvu. Cítím jahodovou vůni, která mě odnáší do dětství. Vidím se v rozevlátých šatech v jahodové barvě. Směji se a toužím políbit babičku, která mi v dětství jahody s láskou chystala a přitom se krásně smála.

Beru si nedočkavě první jahodu. Tvarem mi připomíná srdce-křehké, jemné, vońavé. Jemně zmáčknu prsty a jahodová červeń pomalu po nich stéká, slíznu si ji z prstů a vůně jahod je všude kolem mě. Najednou se ocitám v jakési jahodové bublině. Jahoda provoní můj svět. Její chuť je nepopsatelná.v té chuti cítím radost, léto, energii. 

V ústech se jahoda rozplývá a semínka se vloudí do mezer mezi zuby. Usměji se, když si představím, jak vypadám, když je jazykem loudím. Zachvíli zjistím, že je miska prázdná. A já jsem šťastná, protože jsem zase jen na malou chvíli byla ta malá holka s červenou pusou od jahod. A ještě ve mě doznívají slova babičky:,,Babulko, běž se umýt:)!"

Svět byl během chvíle celý jahodový, provoněný a krásný. A přitom stačí tak málo jen se chvíli zastavit a sníst si jahodu.