Být za blázna

Sedím u okna, popíjím ranní kávu. Nádherně mě lechtají sluneční paprsky, které prozařují část naší kavárny. Paprsky mě krásně hřejí na obličeji a já si tuhle sluneční lázeň užívám, nabírám energii. Je to božský pocit. 

Očima bloudím po krásných fotkách žen fotografa Romana Vranky, který nám při své vernisáži vyprávěl, jak velmi rád pozoroval jako dítě kužel slunečního světla, který osvětloval školní třídu. A v tu chvíli se ztratil do svých myšlenek, do své fantazie. A paní učitelka ho považovala za blázna. A přitom to je úžasný pocit jen tak sedět, nechat se prozářit slunečními paprsky, schovat se do svého světa. Popíjet ranní kávu, nikam nespěchat...a být trochu za blázna. Krásný den Všem!